Kvůli chybě zaměstnavatele při výpovědi vysoudil přes 134 tisíc korun. Firma mu odmítla platit, soud rozhodl jinak
Vedoucí technik v německé firmě podal výpověď s téměř tříměsíčním předstihem, aby měl zaměstnavatel čas najít náhradu. Firma mu ale o devět dní později poslala výpověď s dřívějším datem a nakonec mu přestala i platit. Podobné situace se objevují i v českých firmách, většinou ale v jiné podobě a s jinými riziky pro zaměstnance.
Německý případ ukazuje, kde končí možnosti zaměstnavatele
Technik řídicích systémů vedl ve firmě tříčlenný tým. Výpověď podal 22. ledna 2019 a jako poslední den svého pracovního poměru uvedl 15. duben. Firmě tím dal čas na předání práce. Firma mu ale 31. ledna poslala vlastní výpověď k 28. únoru a uvolnila ho z práce. Odůvodnila to tím, že do oddělení potřebuje lidi, se kterými může dlouhodobě plánovat.
Technik se proto obrátil na soud. Pracovní soud v Siegburgu mu dal za pravdu. Dřívější propuštění by soud uznal jen výjimečně, třeba kdyby firma jinak přišla o vhodného nástupce. Tady to ale neplatilo. Jeho nástupkyně totiž ve firmě už pracovala a datum odchodu bylo známé. Pracovní poměr proto podle soudu skončil až 15. dubna.
Soud technikovi přiznal zhruba 89 900 Kč za březen a zhruba 44 900 Kč za první polovinu dubna. Dohromady tak dostal přes 134 000 Kč hrubého plus úroky. Dokud pracovní poměr trvá, peníze zaměstnanci patří, i když už je jasné, že odchází. Proto technik dostal mzdu i její náhradu za dobu nemoci a lázní. Ze stejného důvodu neznamená výpověď ani automatickou ztrátu bonusů. Odstupné by nedostal ani v Česku: u nás na něj vzniká nárok hlavně při organizačních změnách, například při zrušení firmy nebo nadbytečnosti.
Odpověď na výpověď vlastní výpovědí
Zákoník práce zaměstnavateli nezakazuje dát výpověď člověku, který ji už sám podal, firma ale musí splnit stejné podmínky jako u kohokoli jiného. Zatímco zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoli důvodu, zaměstnavatel potřebuje některý z důvodů uvedených v § 52 zákoníku práce, například nadbytečnost. To, že zaměstnanec sám odchází, mezi tyto důvody nepatří.
Pro německou firmu nebyl problém jen důvod, ale i načasování. Mohla technika propustit dřív, protože její výpovědní doba byla kratší než ta, kterou si zvolil on. V Česku výpovědní doba zpravidla trvá nejméně dva měsíce, v některých zákonem stanovených případech však může být kratší. Pokud zaměstnanec podá výpověď, zaměstnavatel nemůže jeho odchod uspíšit jen proto, že už s ním nepočítá. Dřívější ukončení pracovního poměru je možné například vzájemnou dohodou nebo při splnění zákonných podmínek pro výpověď či okamžité zrušení pracovního poměru. Zaměstnavatel však musí mít zákonný důvod a být schopen ho doložit.
Místo odvetné výpovědi tak v Česku častěji přijde věta, že už do práce chodit nemusíte. To je sice legální, ale za tu dobu vám náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Že zaměstnavatelé právě při odchodech zaměstnanců chybují, potvrzují i kontroly. Ukončování pracovního poměru řadí inspekce práce mezi oblasti, v nichž zjišťuje pochybení nejčastěji.
Jedna věta v dohodě rozhoduje o odstupném
Místo výpovědi může firma nabídnout dohodu o rozvázání pracovního poměru. Pokud firma navíc ruší vaše místo a pracujete v ní alespoň dva roky, máte nárok nejméně na trojnásobek průměrného měsíčního výdělku, a to při výpovědi i při dohodě. Při průměrné mzdě 51 966 Kč z druhého čtvrtletí 2026 je to přes 155 000 Kč hrubého. Organizační důvod je ale lepší do dohody výslovně napsat, bez něj by se nárok musel prokazovat u soudu.
Dohodu přitom podepsat nemusíte, a už vůbec ne na místě. Pokud ji pod tlakem podepíšete, zpětně to napravíte jen těžko. Nejvyšší soud v roce 2024 například posuzoval případ hereček, kterým divadlo předložilo dohodu k okamžitému podpisu s tím, že jinak dostanou výpověď. Výhrůžku sice uznal za bezprávnou, ale ne za dostatečně silnou, a dohody proto zůstaly platné.
Dva měsíce na obranu
Pokud už k výpovědi došlo, rozhoduje čas. Proti neplatné výpovědi se lze bránit jedině žalobou, a to do dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit. Kdo chce navíc i náhradu mzdy, musí zaměstnavateli také písemně oznámit, že trvá na dalším zaměstnávání. Proto nic hned nepodepisujte, ale dohodu si přečtěte v klidu doma. Když vám zaměstnavatel přestane přidělovat práci, požádejte o ni písemně. Poradit se můžete i na inspektorátu práce.





Sledovat v Google Zprávách
















































